|
|
Možnosti využití prvků z programu DNS u dětí s kombinovaným postižením
Marečková, Markéta ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Možnosti využití prvků z programu DNS u dětí s kombinovaným postižením Cíl: Zhodnocení efektivity aplikace cviků z konceptu Dynamické neuromuskulární stabilizace za využití cvičebního programu DNS FIT KID u dětí s kombinovaným postižením. Metody: Pro tuto práci bylo vybráno 5 chlapců ze zájmového kroužku psychomotorických her ve věku 9 až 11 let ze Základní školy pro žáky s poruchami zraku. Pro sběr dat byla použita následující měření: vybrané testy z baterie MOBAK 3-4 pro screening pohybových dovedností, test dle Mathiase, Thomayerova zkouška, hodnocení posturální stability (stoj na jedné noze a chůze po čáře) a testy DNS FIT KID. V hodinách psychomotorických her byl realizován a aplikován cvičební program DNS FIT KID. Výsledky: Při porovnání vstupních a výstupních výsledků došlo u chlapců ke zlepšení naměřených odchylek. Aplikovaný pohybový program DNS FIT KID byl tedy zvolen vhodnou formou pro žáky s kombinovaným postižením, což vypovídá o pozitivním efektu využití u zkoumané skupiny dětí. KLÍČOVÁ SLOVA děti s kombinovaným postižením; děti se zrakovým postižením; stabilizační systém páteře; posturální stabilita; DNS; DNS FIT KID; psychomotorické hry
|
|
|
Metody rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí.
BROŽOVÁ, Pavla
Tématem této bakalářské práce jsou {\clqq}Metody rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí``. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů zrak, vývoj zrakového vnímání a pak také zrakově postižené dítě. Dále jsem zde uvedla pojmy hrubá a jemná motorika, které jsem definovala ve vztahu k dětem se zrakovým postižením v předškolním věku. V praktické části práce se věnuji popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí v předškolním věku a také u dětí v běžné mateřské škole. Dalším krokem bylo porovnání výsledků z obou mateřských škol. Hypotézu jsem si stanovila takto: Úroveň rozvoje jemné a hrubé motoriky je lepší u dětí v běžné mateřské škole než u dětí v mateřské škole pro zrakově postižené. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvantitativní typ výzkumu, techniku řízeného pozorování. Výzkum probíhal ve dvou mateřských školách v Českých Budějovicích. Jednou z nich byla mateřská škola pro zrakově postižené, druhou pak běžná mateřská škola. Celkem bylo provedeno 200 řízených pozorování. Výzkumný soubor se skládal z 50 dětí v předškolním věku. Výsledky výzkumu ukázaly, že rozvoj motoriky je u zrakově postižených dětí na vyšší úrovni než u dětí v běžné mateřské škole. V oblasti jemné motoriky se po porovnání výsledků projevily značné rozdíly mezi mateřskými školami. V oblasti hrubé motoriky rozdíly nebyly tak veliké. Hypotéza se mi tedy nepotvrdila. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít jako studijní materiál pro studenty zdravotně sociální fakulty, neboť tato problematika není v žádné publikaci uceleně zpracována.
|
|
| |
host ::
RSS.